Od roku 2001 budujeme svobodné a nekomerční sítě pro připojení k internetu !
Jsme skupina spolků, které provozují neziskové internetové sítě v České republice. Již přes 24 let budujeme nekomerční internetovou infrastrukturu. V posledních letech čelíme tlaku některých úřadů státní správy, které označují naši činnost za podnikání bez ohledu na to, že naším cílem není i nebylo generovat zisk ani jej dělit mezi členy. Naším cílem je udržet rozmanitost, svobodu a cenovou dostupnost internetových sítí v Česku.
“Bubákov” byl založen s cílem zastřešit komunitní síť vytvořenou původně několika přáteli a známými za účelem sdílení připojení k internetu, komunikaci a hraní her. Postupem času se do sítě zapojovali další a další občané Nového Strašecí a okolních obcí. Dříve vznikala síť spolku výhradně dobrovolnou činností svých členů, kteří na jejím budování a provozování pracovali ve svém volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. V roce 2012 došlo ke změně postoje a se starostí o síť začala pomáhat servisní organizace. Bez práce svých členů a členských příspěvků není se neobejdou ani další spolkové aktivity, jako je provoz komunitního centra či podpora místních knihoven a škol.
Spolek cyrilek.net je nezisková organizace, jejíž historie sahá do roku 2004, kdy několik nadšenců (nejen) z oboru IT založilo občanské sdružení. Cílem bylo od počátku umožnit lidem v regionu komunikaci s využitím nejmodernějších způsobů tehdy ještě nepříliš rozšířených datových sítí. Postupem času se členská základna rozrůstala a členům spolku se podařilo zprovoznit vlastní regionální datovou síť, jež nyní zasahuje do desítek obcí na Kroměřížsku a v přilehlém okolí.
Spolek czela.net vznikl před 20 lety. Podobně jako u jiných spolků bylo hlavní motivací nedostatečné lokální pokrytí datových sítí pro elektronickou komunikaci. Díky široké členské základně spolek buduje kvalitní infrastrukturu i v místech, kde je to pro komerční poskytovatele těžko představitelné. Spolek také pořádá bezplatné kurzy s technickým zaměřením, sponzoruje vybavení školních počítačových učeben, lokální kulturní život a činnost dalších lokálních spolků.
JM-NET.cz je skupina odborníků a nadšenců nejen z oblasti informačních technologií a telekomunikačních služeb. Vlastními prostředky vyvíjíme a provozujeme počítačovou síť, kterou nyní využívá přes 7000 spokojených členů především na jihovýchodě Prahy a jejím okolí. Od začátku se snažíme fungování naší sítě koncipovat jako alternativu komerčním internetovým operátorům. Podporujeme školy, školky a další obecně prospěšné nebo neziskové organizace. Vybraná zdravotnická zařízení, vzdělávací instituce a kulturní organizace jsou v naší síti připojena zcela zdarma.
Spolek byl založen partou nadšenců, kterým po roce 2000 nestačila rychlost vytáčeného internetu za astronomickou cenu. Vznikla první wifi síť členů. Kolem roku 2010 padlo rozhodnutí, dále už vše jen optikou. Proto spolek investuje do aktivní FTTH sítě. Vše probíhá ve velké spolupráci s členy, kteří si aktivně připojují své nemovitosti. Bez grantů a dotací.
Jsme rádi, že se nám po celou dobu podařilo udržet neziskový charakter na ideálech czfree.net. Libčice.net nemá, a tudíž neplatí žádné zaměstnance - členové i rada spolku pracují pro síť bez nároku na odměnu. Všechny finanční prostředky poskytnuté členy jsou investovány do rozvoje a provozu sítě, kterou spravují sami členové. Libčice.net nemá servisní organizaci.
Nutné potřeby dobrého symetrického připojení v roce 2020 a 2021 (COVID) dávají za pravdu našemu komunitnímu projektu. Komerční kvalitativně shodné alternativy nejsou v naší lokalitě dostupné v roce 2023, stejně tak, jako tomu bylo v roce 2000. Síť je připravována, aby v dohledné budoucnosti bylo možné mít FTTH přípojky do rodinných domů 10G/10G, od roku 2016 neinstalujeme FTTH linky pomalejší než 1G/1G.
Z aktivit mimo internetové prostředí spolupracujeme na IoT síti měření kvality ovzduší, je u nás umístěn měřič radioaktivity SÚRO Ramesis. V nezanedbatelném rozsahu podporujeme technické kroužky, IT osvětu, kulturu a vzdělávání v našem městě.
Příběh LysaFree se začal psát v polovině roku 2003. Několik nadšenců se setkalo nejdříve na diskuzním fóru lysa.nl a czfree.net a později se začali scházet i osobně v Lysé. Motivací byly zejména nevyhovující možnosti síťové komunikace v Lysé, dostupné připojení neexistovalo, občané začali stavět síť a propojovat se. Povedlo se domluvit umístění prvního vysílače na věži kostela a sehnat konektivitu z věže ČRa v Praze. Tak se začal psát příběh lyské komunitní sítě LysaFree.net. Díky usilovné práci mnoha členů je síť již z velké části optická umožňující komunikaci gigabitovými rychlostmi. LysaFree také dlouhodobě podporuje místní neziskové organizace, k vysokorychlostní síti jsou připojeny úřady, knihovny, školy, školky, sportovci, hasiči, rybáři, hospic, městský kamerový systém a mnoho dalších veřejně prospěšných subjektů. Spolek také vlastní a provozuje klubovnu, ve které se mohou scházet členové, využívat a zkoušet moderní technologie jako například 3D tisk a virtuální realitu. Pravidelně pořádáme setkání členů, přednášky a workshopy, jezdíme společně na zajímavé exkurze. Letos je tomu již dvacet let od počátku, spolek nadále zůstává komunitní a veřejně prospěšnou součástí dění v Lysé nad Labem a nejbližším okolí.
V malebném městečku Mnichovo Hradiště na hranici Českého ráje se počítačová parta nadšenců rozhodla v létě roku 2003 založit občanské sdružení, které bude pokračovat v budování komunitní sítě (D-NET), kterou začali budovat již v roce 2002 v sousední obci Dneboh. Sdružení nazvali příznačně dle místa působení s doplněním žargonu “All To Net” zkráceně mh2net.
Nadšenců prahnoucích po nejnovějších technologiích, kterým Internet bez pochyby byl a je, se našlo mnoho. Komunitní síť se začala velmi rychle rozrůstat a díky czfree.net jsme se velmi rychle spojili i s ostatními komunitními sítěmi napříč celou republikou.
Již od samého počátku sdružení si komunitní síť budujeme sami pouze z peněz, které mezi sebou vybereme na členských příspěvcích. Každý kdo má zájem se může mnohému přiučit, nebo naopak pomoci ostatním se něco nového naučit. Snažíme upevňovat sousedské vztahy i mimo digitální éru formou pozvání na různá společenská setkání. Podporujeme školy a školky. Pořádáme besedy s občany.
PilsFree vzniklo v roce 2003 z důvodu hraní počítačových her on-line. Vadilo nám, že v té době byl pro většinu z nás přístup k internetu možný jen formou pomalé a drahé telefonní linky. Proto jsme začali propojovat počítače mezi sebou, s vlastními technickými i sociálními pravidly. Baví nás tvořit pro druhé a reprezentujeme svobodnou alternativu založenou na propojování lidí pomocí moderních komunikačních prostředků. Jen díky nezištnosti všech našich členů můžeme mít největší komunitní síť v Evropě, která propojuje desetitisíce členů v Plzni a okolí.
V roce 2004 se v Prostějově parta nadšených lidí rozhodla realizovat myšlenky svobodné sítě a začala budovat první spoje. Díky rychle rostoucímu zájmu bylo třeba tyto snahy zastřešit a proto vzniklo občanské sdružení a následně spolek PVfree.net. Naším cílem je nejen funkční síť po Prostějově, ale i vzájemné propojení mezi vesnicemi. Vlastnictví nebo spoluvlastnictví sítě umožní svobodnou volbu poskytovaných služeb. Vše je financováno jen z členských příspěvků a práce členů. Celá komunita PVfree.net čítá aktuálně asi 2300 členů.
Občanské sdružení UnArt vzniklo v r. 2001 nejdříve jako neformální skupina pořadatelů kulturních akcí, 28.11.2002 pak i s oficiální registrací u MVČR. Primární motivací vzniku našeho sdružení bylo vytvoření dlouhodobě udržitelné neziskové organizace s transparentním financováním. Datovou síť našeho sdružení jsme začali budovat koncem roku 2002, abychom mohli spolu snadněji komunikovat. Model neziskové sítě, provozovaný komunitou nadšenců byl ten, který jsme znali z VŠ studií, sítě CESNET a z jiných komunitních sítí, které v ČR v té době vznikaly a jejich tvůrci a uživatelé svoje zkušenosti sdíleli v diskusním fóru www.czfree.net, které dodnes provozuje neziskové sdružení NFX. V té době byl celý náš region v oboru telekomunikací „bílým místem“ a naše sdružení bylo jediným subjektem, který se zde snažil vybudovat vysokorychlostní datovou síť včetně sítě optické. Myšlenka dlouhodobě udržitelného rozvoje sítě, vlastněné občanským sdružením přitahovala další technicky nadané aktivní členy, a tak se k našemu sdružení postupně přidávali další aktivní lidé z dalších obcí. Dnes je spolek UnArt střešní organizací, která spojuje 3 pobočky a několik přidružených spolků.
Před roce 2004 svět vypadal trochu jinak. Když pomineme nostalgický fakt, že nebe bylo modřejší a tráva zelenější, byly i věci, které nás tenkrát docela štvaly. Třeba to, že i v době, kdy za hranicemi, se pomalu stávalo z internetu standartní masové medium, u nás to, především díky víceméně monopolní situaci v poskytování internetu, byla záležitost pro hrstku vyvolených, kterým nevadilo měsíčně vyhodit z kapsy podstatnou část měsíčního rozpočtu.
Kdo to nezažil, neuvěří. Ryhlosti kolem 56 kb/s byly teoretickou avšak v reálu nedosažitelnou Mekkou. A tak nám nezbývalo než závidět sousedům na západ od našich hranic a hledat cestu, jak z toho ven. A ta se objevila s rozvojem bezdrátového wifi připojení. Občanská sdružení zprostředkovávající svým členům wifi intenetové připojení se v české kotlině začala počátkem minulé dekády objevovat jako houby po dešti a velmi podstatnou měrou tak pomohly šířit internet mezi laickou veřejnost. A v téhle nadšené objevitelské éře vzniklo i naše/vaše UHNfree.net. Zpočátku jako součást kladenského Klfree, ale od roku 2004 jsme se stali samostatným subjektem s cílem umožnit našim členům v Unhošti a přilehlých obcích kvalitní a rychlé připojení k internetu, které nezruinuje peněženku. Když ohlédnu zpět, obdivuji partu nadšenců, která v podstatě na koleně, vybudovala síť, zásobující dnes daty více jak 3 tisíce členů. Začínali jsme jako komunita pár nadšenců. Pár už nás dávno není. Ale rádi bychom zůstali komunitou. Protože cílem UNHFree už dávno není pouze umožnit svým členům přístup k síti. Ačkoli kvalitní připojení je stále naší prioritou, stále více podporujeme či sami pořádáme kulturní a společenské akce. Ať už se jedná o festivaly, výstavy, koncerty, divadlo. Držte nám palce.
Nekomerční internet je k dispozici až
250 000 uživatelů z více než
30 spolků
A PROTO
Naše sdružení vzniklo pro zajištění právní ochrany a zastupování zájmů spolků provozujících neziskové internetové sítě, které čelí různým tlakům ze strany státní správy i některých komerčních operátorů.
Naším cílem není krácení daní ani ochrana těch, kteří by chtěli za spolkovou formu skrývat své podnikání. Chceme však, aby zákony platily pro všechny, tedy aby i Finanční správa postupovala tak, jak stanovuje zákon, nikoli tak, jak se jí to zrovna hodí.
Našim cílem je také obecná edukace o tom, jak naše spolky skutečně fungují a v čem jsou prospěšné pro společnost.
„Organizovanost (stálá,
formalizovaná struktura), soukromý charakter a nezávislost na státu (soukromoprávnost), nerozdělování zisku (mezi členy a rozhodující osoby), samosprávnost (vnitřní struktura)
a dobrovolnost (ve smyslu „s
účastí dobrovolníků“).“
O internetu v České republice
Začátky
Začátky celosvětového internetu sahají do 60.let 20. století, v České republice došlo k prvnímu připojení do internetové sítě v roce 1992, díky ČVUT. Následně vznikla univerzitní výzkumná síť CESNET. Internet byl tehdy v plenkách a jeho uživatelé (převážně univerzitní profesoři a studenti) teprve zkoumali a objevovali možnosti, které tato nově vznikající nezávislá komunikační infrastruktura může přinést.
V roce 1996 vzniká propojovací sdružení NIX.CZ.
V roce 2002 vznikly první bezdrátové sítě wi-fi a s nimi i komunitní sítě, které byly pro domácnosti dostupnější rychlejší, inovativnější a často také představovaly jediný způsob připojení k internetu. Tyto pak byly podporovány obcemi a městy a EU tuto formu budování sítí podporuje dodnes.
Rozvoj komunitních sítí
Jen v ČR tehdy vzniklo více než 100 komunitních sítí, jejichž nepsaným vzorem byla původně pražská nezávislá nezisková amatérská počítačová komunitní síť CZFree.Net. Paralelně s tím jako protipól komunitním sítím začaly vznikat také komerční subjekty, jejichž obchodní model počítal s prodejem služby - připojení k internetu. Zatímco v komunitách si lidé své sítě budovali a spravovali sami pro své potřeby, komerční firmy tak činili s cílem generovat zisk. Oba způsoby provozování sítí jsou dodnes v ČR rozšířené a navzájem se doplňují, neboť komerční subjekty investují do svých privátních sítí zpravidla tam, kde se naskýtá vidina rychlého zisku, komunitní sítě (jež nesledují zisk jako svůj primární cíl) fungují tam, kde si lidé dokážou sami pro sebe zařídit to co potřebují.
Jádro Internetu v ČR, EU i ve světě stále tvoří a
provozují neziskové organizace.Neziskové komunitní sítě v dnešní době připojují cca.
100 tisíc domácností v ČR.Komunitní sítě dlouhodobě
podporuje OSN i Evropská unie.Většina nákladů každého spolku tvoří
údržba, obnova a rozvoj sítě v
majetku spolku.
Často kladené otázky
Co je to vlastně spolek a jak takový průměrný spolek funguje?
Spolek je právnická osoba, kterou tvoří jeho členové. Členem se zpravidla může stát každý, kdo má společný zájem a koho spolek mezi své členy přijme. Členství ve spolku je vždy dobrovolné a záleží na každém členovi, zda a do jaké míry se zapojí do případných spolkových aktivit. Členové tuto možnost mají, není však povinná (pokud si spolek sám nestanoví jiná pravidla). K založení spolku vede lidi vždy společný zájem, ať už je to třeba rybaření (a s tím spojená starost o společný rybník), nebo sportování (výstavba a provozování společných sportovišť) či třeba zájem na elektronické komunikaci (výstavba a provozování společné datové sítě). Členové mohou k naplnění svých společných zájmů přispívat různě, nejčastěji formou členských příspěvků do spolku (o jejichž výši si spolek sám rozhoduje) nebo vlastní činností například formou brigád a podobně. Spolek se však nemusí spoléhat jen na to, co si sami členové udělají, může si také z naspořených prostředků zajistit vybavení či služby od externích dodavatelů. Spolek může své aktivity a prostředky směrovat buď pouze ke svým členům, ale může také vyvíjet aktivity pro ostatní, kteří nejsou členy spolku. Spolek však nesmí ve své hlavní činnosti podnikat (může tak ovšem činit, pokud se jedná o činnost vedlejší).
Jaký je hlavní rozdíl mezi komerčním poskytovatelem internetu a spolkem?
Komerční poskytovatel má svého majitele, který sleduje jiné cíle (především to bývá pravidelný zisk z provozu sítě, může to být také zisk z budoucího prodeje sítě jako takové). Uživatelé sítě jsou pak v roli pouhých platících zákazníků a do podnikání poskytovatele (a provozu jeho sítě) nemají co mluvit. Členové spolku oproti tomu mají řadu možností, jak ovlivňovat jeho fungování. Mohou například sami určovat pravidla, jak bude ona síť provozována či financována. V rámci spolku však nemohou podnikat v hlavní činnosti spolku a nemohou si tak vyplácet případný zisk. Nedávalo by to vlastně ani smysl, neboť je-li provoz sítě financován z příspěvků členů, pak vyplacení případného zisku opět jeho členům by znamenalo vrácení části oněch příspěvků zpět těm, kteří je dříve spolku odvedli. Žádného zisku by se tak členové nedobrali.
Co se děje s členskými příspěvky v rámci jednotlivých spolků?
I spolek musí z něčeho žít. I když mnoho členů používá vlastní zařízení, většinou se na společný provoz a budování sítě skládáme formou členského příspěvku. Tyto finance jsou pak vždy zpětně vkládány do spolku a umožňují nám neustále rozšiřovat a zkvalitňovat možnosti spolku. Naše nezisková podstata zaručuje, že veškeré výdělky nepadají do kapes manažerům nebo majitelům a spolku v jeho cílech pomohou. Členské příspěvky jsou většinou jediným příjmem spolků a tím pádem pokrývají běžný provoz spolků, nákup všech potřebných zařízení, výstavbu sítě a fixní náklady.
Může spolek podnikat?
Ano, může. Toto však může být pouze vedlejší činností spolku a příjmy z takového podnikání musí být použity na účel spolku. V hlavní činnosti je totiž spolkům podnikání ze zákona zapovězeno. Je však také nezbytné definovat, co je podnikání: Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku C-174/00, EU:C:2002:200 dále dovodil, že samotné dosažení kladného účetního zůstatku u společnosti na konci účetního období (jež se v účetnictví označuje jako zisk), neznamená automaticky naplnění definice podnikání, dokud tento zisk není rozdělen. Spolky jsou organizacemi neziskovými, mohou však na konci svého účetního období dosahovat kladného výsledku hospodaření (zisku), pokud tento nerozdělují mezi své členy. I spolky totiž mohou vlastnit a spravovat majetek (například budovy), k jehož údržbě jsou často potřeba větší objemy peněz. Spolky tak mohou dosahovat účetního zisku, pokud například spoří prostředky na investice, jež svým objemem přesahují finanční možnosti spolku v účetním období (budoucí oprava střechy, výstavba optické sítě v obci a podobně).
Kdo ručí svým majetkem za hospodaření spolku?
Člen statutárního orgánu spolku odpovídá spolku za škodu, kterou zaviní tím, že nepostupuje s péčí řádného hospodáře. Samotní členové spolku však neručí za případné dluhy spolku (§ 215 odst. 2 Občanského zákoníku).
Může spolek poskytovat internet?
Spolek může obecně dělat vše, co není zákonem zakázáno. Provozování sítě (či takzvané poskytování internetu) spolkům zakázáno není a v ČR je historicky velmi rozšířené. Spolky mohou provozovat své sítě buď výhradně pro své členy nebo je mohou zpřístupnit i nečlenům spolku (ať už zdarma, nebo za úplatu). Spolky však nesmějí podnikat v rámci své hlavní činnosti.
Co když je to celé jen „habaďúra“ a ve skutečnosti jde spolkům o skryté podnikání?
V reálném světě existují různě smýšlející lidé, někteří své činy konají upřímně, jiní mohou podvádět a dělat věci, jež odporují dobrým mravům či přímo zákonům. Jelikož spolky tvoří výhradně lidé, mohou se tyto vlastnosti přenést i tam (to platí obecně, podvádět mohou i podnikatelé či firmy…). Nelze vyloučit, že mohou existovat spolky, jež slouží k jiným účelům, než mají uvedeno ve svých stanovách a mohou tak například sloužit ke skrytému podnikání některých osob. Jak však odlišit „pravý“ spolek od toho „falešného“? Je to především věcí členů spolku, kteří by měli sami dbát na dodržování spolkových stanov a zákonů. U „pravého“ spolku by měly vždy fungovat mechanismy samosprávy. Členové by měli mít možnost rozhodovat ve věci spolku, kontrolovat hospodaření spolku a měli by také sami mít možnost kandidovat a být voleni do orgánů spolku. K tomuto zpravidla slouží Členské schůze spolku (či Valné hromady), kterých by se členové měli mít možnost účastnit a na kterých by jim mělo být umožněno vykonávat členská práva. Dalším vodítkem může být transparentnost spolku vůči svým členům, tedy zda se mohou členové seznámit s hospodařením spolku, se zápisy z členských schůzí či jsou-li případné podněty členů příslušnými orgány spolku vyslyšeny či řešeny.
Reakce na článek: Spolek PilsFree po soudních prohrách zaplatí daně, fungovat ale bude dál na serveru Lupa.cz
Na serveru Lupa.cz vyšel 17.10. článek, který obsahuje několik zavádějících tvrzení. Dovolujeme si nabídnout náš pohled.
Autor článku píše: „Finanční správa si na modelovém příkladu plzeňského spolku PilsFree dokonale otestovala, že má účinný nástroj, jak si poradit s podnikateli, kteří by se maskováním za spolkovou činnost chtěli vyhnout placení daní.“
Není pravda, že Finanční Správa a soudy našly dokonalou cestu, jak spolky našeho typu porazit. V případě spolku Oslavany.net spor s Finanční Správou v roce 2023 dopadl vítězstvím pro spolek. Situace spolku byla ještě více vyhrocená tím, že na něj byla podána i žaloba na zrušení spolku z důvodu jeho údajného podnikání. Také tento spor (o zrušení spolku) dopadl pro Oslavany.net vítězstvím.
Dalším příkladem je spolek Libčice.net, kde probíhala od září 2022 do února 2024 daňová kontrola, která nakonec potvrdila, že spolek je veřejně prospěšným poplatníkem a tudíž mu nebyla doúčtována žádná daň.
Z věty také vyplývá, že se spolek PilsFree chtěl maskováním za spolkovou činnost vyhnout placení daní. K tomu autor dále píše: „Soudy podobně jako finanční úřady učinily přítrž řadu let trvajícímu stavu, kdy vedle sebe fungují komerční poskytovatelé připojení k internetu s povinnostmi vůči státu a spolky, na něž regulátor i finanční úřady byly v minulosti krátké. Na trhu tím vznikala nerovnost, neboť bez DPH a daně z příjmu si spolky mohly dovolit službu připojení k internetu poskytovat o 40 % levněji.“
Není pravda, že by soudy či finanční úřady “učinily přítrž“. Finanční úřad v minulosti prováděl v PilsFree kontrolu a ačkoliv podstata spolku nebyla jiná než nyní, tak kontrola proběhla zcela v pořádku. Stejně tak DPH nenarovnal soud ani FÚ, ale zákon z roku 2019, který stanovil platit i spolkům DPH - a k tomu se spolek ihned přihlásil.
A ještě drobnost na závěr, v článku je u jména předsedy rady spolku Pilsfree uvedeno označení „šéf“, což rozhodně neodpovídá reálné pozici v rámci spolku. Jedná se o předsedu rady, která rozhoduje o provozu spolku. O složení rady, a stanovách rozhoduje členská schůze.
20.10.2024
Komentář k vyjádření Generálního finančního ředitelství v článku „Sdružení pro nekomerční internet se brání tlaku úřadů“ (EKONOM, 14.9.2023)
Generální finanční ředitelství ve svém stanovisku pro článek „Sdružení pro nekomerční internet se brání tlaku úřadů“ tvrdí toto:„Některým spolkům s činností v oblasti poskytování internetového připojení za úplatu nebylo možné přiznat daňové výhody, které jsou v zákoně o daních z příjmu určeny pouze pro veřejně prospěšné poplatníky.“
Argumentace GFŘ, založená na pojmech „veřejně prospěšný poplatník“ a „veřejně prospěšné činnosti“ je ale přinejmenším zvláštní. Tento pojem byl do Zákonu o daních z příjmu zaveden Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. v očekávání přijetí Zákona o statusu veřejné prospěšnosti (dále jen ZSVP), který měl obsahovat definici statusu veřejné prospěšnosti včetně kategorizace veřejně prospěšných činností. ZSVP však v roce 2014 a následně v roce 2017 nebyl přijat, následkem toho pojem „veřejně prospěšné činnosti“ v české legislativě není dosud definován.
Prof. JUDr. Dědič a prof. JUDr. Ronovská v r. 2017 v článku „Nad návrhem zákona o statusu veřejné prospěšnosti“ o statusu veřejné prospěšnosti napsali: „Zatímco tedy občanský zákoník rozlišuje mezi „veřejnou prospěšností“ a „dobročinností“ (a to nejen v oblasti úpravy nadací, ale např. i v právu dědickém, např. při vymezování tzv. „osob pod zvláštní ochranou“, viz § 1685 ost. 2 ObčZ), návrh ZSVP při vymezování činností přispívajících k dosahování obecného blaha toto nerozlišuje. To není samo o sobě na závadu, nicméně v konečném důsledku to vylučuje použitelnost statusu (veřejné prospěšnosti) pro potřeby práva veřejného (zejména daňového).“
Tomáš Dulík, mluvčí Sdružení za nekomerční internet
9.11.2023
Sdružení za nekomerční internet na konferenci KKDS 2023
Sdružení za nekomerční internet se ve čtvrtek 21. září 2023 zúčastnilo konference Kam kráčí digitální sítě v Plzni. Konference se zaměřila na aktuální témata v oblasti telekomunikací a ICT, včetně změn stavebního práva, digitalizace a kyberbezpečnosti.
Sdružení za nekomerční internet (SNI) se na konferenci představilo v rámci panelové diskuze o budoucnosti spolkového poskytování internetu. V té mluvčí SNI Tomáš Dulík představil aktivity sdružení, hovořilo se o aktuálních sporech s Finanční správou a rozdílech k přístupu regulačních orgánů u spolků a komerčních poskytovatelů.
„Konference KKDS pro nás byla skvělou příležitostí k diskuzi o aktuálních tématech v oblasti telekomunikací a ICT," uvedl Tomáš Dulík, podle kterého účast SNI přispěla k tomu, aby se hlas spolků v této oblasti ozýval stále silněji a vyvolal debatu i v rámci dalších poskytovatelů internetového připojení v České republice.
Vzniklo Sdružení za nekomerční internet. Jeho hlavním úkolem je ochránit spolky, které nezávisle na komerční sféře budují a provozují komunitní internetové sítě pro své členy, před ohrožením ze strany státu.
Neziskové spolky provozující komunitní internetové sítě v České republice se dlouhodobě potýkají s postupem Finanční správy, který ohrožuje spolkovou činnost a přístup k internetu za podmínek, které si určují sami jejich členové, a to i tam, kde komerční poskytovatelé internet poskytovat nechtějí. Stát prostřednictvím Finanční správy zasahuje do nezávislosti spolků tím, že se na ně nyní snaží aplikovat stejná pravidla jako na komerční poskytovatele, ačkoli pro to nemá oporu v zákoně, a to údajně také proto, aby komerční poskytovatele ochránil. Finanční správa nerozlišuje mezi zisky obchodních společností poskytujících internetové připojení a příspěvky, které spolky užívají výhradně na rozvoj internetových sítí a přivedení internetu všem členům bez ohledu na to, zda „se to vyplatí“. Přístup státu považují dotčené spolky za nespravedlivý a ohrožující celou občanskou společnost, proto nyní vzniklo sdružení těchto spolků, jehož cílem je podpora a ochrana práv spolků budujících a provozujících komunitní internetové sítě pro své členy.
Komunitní internetové sítě jsou v České republice budovány od roku 2001, kdy se staly hlavní hybnou silou tuzemského vysokorychlostního internetu. Protože spolky, dříve občanská sdružení, dokázaly budovat tyto sítě rychleji, efektivněji a bez potřeby zisku také levněji než komerční poskytovatelé, získaly podporu ze strany měst, ale i malých obcí, jejichž občané tak jejich prostřednictvím nezávisle na komerčních poskytovatelích získali možnost rychlejšího, efektivnějšího a levnějšího připojení a vzájemného propojení. Podpory komunitní formy budování sítí se přitom těmto spolkům dostává i ze strany Evropské unie a Organizace spojených národů.
Od roku 2014 se však tyto spolky potýkají s postupnou změnou přístupu Finanční správy. „Finanční úřady systematicky vyslýchají členy těchto spolků a bezdůvodně trestají za údajnou nedostatečnou aktivitu členů. Toto tvrzení finančních úřadů je však opodstatněné pouze tím, že česká legislativa výslovně nedefinuje, co lze považovat za spolkovou činnost. Finanční úřady přitom vůbec neberou v potaz základní pravidlo zakotvené již v ústavním pořádku, že každý může činit vše, co zákon nezakazuje, a stále více systematicky tak zasahují do spolkové svobody občanů, a to v oblasti, která je dnes již neodmyslitelnou součástí života každého z nás. Navíc argumenty, které Finanční správa používá, nemají dle našeho názoru oporu v zákoně, což vytváří nejistotu a nespravedlnost,“ vysvětluje Tomáš Dulík, mluvčí Sdružení za nekomerční internet (SNI).
V souvislosti s tím se Finanční správa pokouší pro své účely nahlížet na členské příspěvky jako na platby za služby, aby mohla zpětně zdanit prostředky, které spolky v řádu let postupně střádají za účelem rozvoje své činnosti a zlepšení života nejen svých členů, a dále aby mohla spolky za stejnou činnost, která jí dříve nevadila, pokutovat. „I přesto, že Český telekomunikační úřad jako dozorový a regulační orgán telekomunikační činnosti v ČR provedl důkladné kontroly několika našich spolků a potvrdil, že se nejedná o podnikání, Finanční správa tyto závěry odmítá respektovat,“ dodává Dulík, podle kterého dotčené spolky dodržují zákony a chovají se od roku 2001 stále stejně. „To, jaké budou členské příspěvky, ale i kam se bude například ubírat budování sítě konkrétního spolku, si určují v rámci samosprávy spolků samotní jejich členové, kteří jsou členy spolků logicky proto, aby tím sobě a svým blízkým zlepšili život. Jde tak o zcela odlišnou situaci než v případě komerčních poskytovatelů, kteří na činnostech, které poskytují spolky nekomerčně, vydělávají a své zisky vyplácí svým vlastníkům. Nejen, že stát tak jako by zapomněl, že díky těmto spolkům se ohromné množství lidí dostalo k připojení a život v obcích se tím nepochybně zlepšil, ale dokonce se může zdát, že stát jako by chtěl lidem bránit v tom, aby si své potřeby, mezi které internetová síť dnes neodmyslitelně patří, obstarávali sami. A to v situaci, kdy se stát dlouhodobě potýká s výtkami ohledně oligopolních aktivit na trhu s telekomunikacemi,“ říká Dulík.
V reakci na tento přístup Finanční správy nyní po několikaletých snahách jednotlivých spolků hájit svou činnost vzniklo Sdružení za nekomerční internet, jehož hlavními úlohami je zajištění právní ochrany a zastupování spolků provozujících neziskové internetové sítě, které čelí tlaku ze strany Finanční správy, a obecná edukace o tom, jak tyto spolky skutečně fungují a v čem jsou prospěšné pro společnost. Cílem také je, aby si palčivost problému uvědomili samotní zákonodárci, jejichž pravidla jsou dle názoru spolků pošlapávána, a případně se vůči těmto snahám vymezili.
Dva členové sdružení, spolky PilsFree, z. s. a cyrilek.net z.s., přitom (po marné snaze hájit práva svých členů před správními soudy) již byli nuceni podat proti rozhodnutím Finanční správy a souvisejícím rozhodnutím správních soudů ústavní stížnosti. „Především usilujeme o jasnou odpověď na otázku, zda se lidé mohou spojit a složit se na to, aby si společně něco zařídili. Pokud by totiž podobným způsobem Finanční správa přistupovala i k dalším spolkům, ohrozilo by to spolkovou činnost jako takovou a smysl většiny spolků v České republice,“ dodává Tomáš Dulík ze Sdružení za nekomerční internet.
Součástí sdružení je aktuálně 9 spolků s více než 65 tisíci členy. Jedním z nich je také PilsFree, z. s., největší komunitní sítě v Evropě, díky které tisíce členů uspokojují své potřeby bez toho, aby byli závislí na komerčních poskytovatelích.
28.8.2023
Spolky cyrilek.net z.s. a PilsFree z. s. podaly Ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
V reakci na zamítnutí kasační stížnosti ze strany Nejvyššího správního soudu podali členové Sdružení za nekomerční internet, cyrilek.net a PilsFree ústavní stížnosti.
V dubnu 2023 Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnosti na Odvolací finanční ředitelství, které nezávisle na sobě podaly spolky cyrilek.net a PilsFree. Vzhledem k tomu, že oba spolky zásadně odmítají právní závěry přijaté jak orgány finanční správy, tak správními soudy, rozhodly se v reakci na zamítnutí podat ústavní stížnosti (spolek cyrilek.net jí podal 12. 6. 2023, spolek PilsFree dne 16. 6. 2023). Tuto cestu spolky zvolily proto, že byla z jejich pohledu porušena základní práva zaručená ústavním pořádkem. „Máme za to, že závěry přijaté jak orgány finanční správy, tak správními soudy, jsou nejen nesprávné v odůvodnění, ale též nemají oporu v zákoně a vedou k přímému porušení ústavně zaručených práv spolku a jeho členů“ vysvětluje Antonín Ladman ze spolku PilsFree.
